Včera tomu bylo přesně 105 let, co byla obnovena naše suverenita – ať se náš stát jmenoval v historii jakkoliv. Předcházela první světová válka, která zpočátku nebyla úplně válkou českou a která ale následně snad nezanechala v Československé republice rodinu, která by jí zasažena nebyla. Před válkou bylo Prácheňsko rozvíjející se kulturní oblastí s pokroky v průmyslu, dopravě ale i spolkové a sportovní oblasti. Po válce se fungování evropské společnosti změnilo, smrt milionů mužů zdeformovala strukturu společnosti.
Jsme v roce 2023 – jak bude vypadat naše republika např. při 115. výročí není snadné odhadnout. Kdybychom vycházeli z negativních pocitů, zloby, agrese a závisti, které cítíme např. na sociálních sítích a nenaslouchali těm, kteří nenaříkají a jsou hrdí na vývoj posledních tří desetiletí, tak bychom se asi moc těšit nemohli.
Já věřím, že důvod oslavovat naši státnost bude – dívejme se realisticky bez přehnaného optimismu či pesimismu, ale zejména bez lhostejnosti a rezignace. Pořád máme štěstí, že žijeme v době, kdy se nám v zásadě daří a kdy naše úroveň a možnosti svobodného rozhodování jsou vysoké. A buďme obezřetní – ty konflikty od nás na východ fakt nejsou moc daleko.
Velmi rád jsem náš nejdůležitější den oslavoval mj. v Písku, Vodňanecha a Strakonicích, Obdrženého vyznamenání od Československá obec legionářská si velmi vážím. U příležitosti státního svátku České republiky přeji všem pevné zdraví, svěží mysl a vše dobré!