Den veteránů
Veterán (z latinského vetus) je zvláště zasloužilý účastník nějaké války či bojového tažení. Pro svůj přínos vlasti a svobodě jsou veteráni nahlíženi s úctou. Tradicie „Dne veteránů“ se váže k podpisu mírové smlouvy v Compiégne 11. listopadu 1918 mezi státy Dohody a Německem – hned o rok později jej takto (či jako „Den příměří“, „Den památky“) vyhlásil Woodrow Wilson.
Máme jasnou legislativu, kdo může být jako veterán označen: dle Z. č. 170/2002 Sb. Je jím občan ČR, který po r.oce 1945 nepřetržitě alespoň 30 dnů konal službu jako příslušník ozbrojených sil či policie v místě konfliktu nebo v mírových silách (OSN, NATO, EU). Podmínka je splněna i dříve z důvodu újmy na zdraví či mimořádně záslužného činu. Druhoválečným veteránem je též český občan, který byl účastníkem národního boje za osvobození a je nositelem osvědčení dle Z. č. 255/1946 Sb.
Odhaduje se, že během 1. sv. války padlo na bojištích více než 150.000 Čechoslováků, v ruských, italských a francouzských legiích sloužilo celkem 100.000 mužů. Za 2. sv. války bojovalo v českých zahraničních jednotkách asi 50.000 lidí. V partyzánských jednotkách v Itálii, na Slovensku, v SSSR a v řadách francouzského podzemního hnutí bojovalo asi 12 000 dobrovolníků, z nichž asi 2900 padlo či zůstalo nezvěstných.
Mysleme však i na III. odboj, ale vzniká především nová generace válečných veteránů od 90. let. Těmto našim hrdým spoluobčanům pomáhá nadace Post Bellum, kterou známe z příběhů „Paměti národa“. Novodobí veteráni nejen v Čechách mohou mít potíže sociální, zdravotní, problémy s bydlením či s pracovními příležitostmi. Podporou Post Bellum, mj. i zakoupením květů vlčího máku, podporujeme letos vznik Regionálních center Paměti národa – tato organizace bude tak blíže, konkrétněji a zřejmě rychleji pomáhat přímo v regionech.
Pietní shromáždění se současně konají 11.11. v 11.00 – proto jsem letos požádal o vystoupení v Písku RNDr. Ladislava Havla – děkuju,Láďo! …. A ze Strakonic do Písku jsem pak jel i s vnoučaty až odpoledne (těm dětem tyhle informace předávat musíme).
Vážení, těmito shromážděními si mj. připomínáme i náš evropský mír – važme si jej stejně, jako si vážíme válečných veteránů!