V minulých dnech jsem s kolegy ze Zdravotního výboru českého Senátu absolvoval cestu do Gruzie. Viděli jsme několik zdravotnických zařízení, kterým Česká republika přispívala na vybavení, jednali jsme v Tbilisi s vedením Zdravotního výboru gruzínského parlamentu, s náměstkyní ministra zdravotnictví (současně jde o Ministerstvo práce a sociálních věcí a „vnitřně vysídlených“). To je totiž crux, který Gruzie má – 30% svého vlastního území je dlouhodobě okupováno /Abcházie, Jižní Osetie/ Ruskem!!! 
Mimochodem, 1 km od jedné z vnitřních hranic ještě na neokupovaném území v Rukhi, je postavena zcela nová moderní nemocnice právě pro obyvatele z Abcházie, zatím ovšem byla využívána pouze „covidově“. Naopak screeningové privátní onkologické centrum v Zugdidi je, podle mne, pro místní obyvatele velkým přínosem už teď.
V zásadě ovšem je Gruzie zatím zemí velkých kontrastů, na jejich cestě do EU jim fandím a současně si uvědomuji, že bude ještě dost dlouhá.