Oblastní spolek Českého červeného kříže Strakonice předal zlaté a stříbrné plakety prof. MUDr. Jana Janského a Zlaté kříže III. stupně za bezpříspěvkové dárcovství krve. V Rytířském sále strakonického hradu převzali ocenění dárci, kteří za sebou mají 20, 40 a 80 bezpříspěvkových odběrů krve. Osobně si každého dárce krve velmi vážím. Svou nezištnou pomocí doslova zachraňují životy. Jen strakonická nemocnice za 11 měsíců roku 2022 potřebovala pro své pacienty 2005 krevních konzerv.
Impulzem k rozvoji krevních transfůzí byla 1. světová válka. Právě v roce 1914 se podařilo vyřešit problém spojený se srážením odebrané krve. Richard Well v roce 1915 poprvé použil citrát sodný, který zabraňuje srážení krve a pod názvem E331 ho můžeme najít například ve složení limonád. V roce 1917 byla v Belgii poblíž fronty zřízena první krevní banka, tehdy ještě zvaná hemotéka. Ani po válce se na transfůze nezapomnělo a začaly se využívat i v mírové medicíně. Ještě před druhou světovou válkou se začalo s pořádáním transfuziologických kongresů.
S rostoucí možností využití transfůzí rostly také nároky na množství dárců. Po druhé světové válce se začala v Československu tvořit celostátní síť transfuzních stanic, do které byl zapojen Československý červený kříž. Od roku 1948 se začal systematicky věnovat získávání dárců. Brzy byl dárcem jeden z 50 obyvatel. Se vznikem Národní transfůzní služby se pojí také konec krevních převodů a plný přechod na krevní konzervy, které se využívají do dnes. Od roku 1959 usilovala Mezinárodní federace Červeného kříže o bezpříspěvkové dárcovství. Česká republika patří mezi třetinu zemí na světě, které mají 100 % plné krve jen od bezpříspěvkových dárců.
V České republice je nyní zhruba 250 tisíc dárců, ale potřeba by jich bylo ještě o 50 tisíc víc. Pro dostatek krve a věkovou obměnu dárců by bylo potřeba, aby se ročně našlo 30 až 35 tisíc nových dárců. Ještě jednou děkuji všem, kteří už krev pravidelně darují, i těm, kteří se k tomu teprve rozhodují.