Pak už byl ovšem státním trenérem s úspěchy na četných mistrovstvích světa i Evropy, na olympiádě. Velmi rád jsem taky 25 sezon sedával na lavičce extraligových žen (začalo to ještě Federální ligou 1992/93), několik let i vedle něj. Ale taky jsme chodili na malý fotbálek do Poděbradky a jako baskeťáci jezdili hrát ten velký na hřiště do okolí Strakonic.
Míra si zachoval svůj přístup, svůj nadhled, trvalou vůli po vítězství, vychoval a ke sportu přivedl vysoké jednotky tisíců dívek ze Strakonic a okolí …. a současně byl skvělým veterinářem především velkých zvířat, svoji profesi rovněž miloval a dával jí fakt hodně.
Přejmenování strakonické haly jeho jménem bylo velmi důstojné, zajímavé a v režii Jakuba Bažanta a Petra Martínka plné vzpomínek a radosti !
Míro, DĚKUJEM